13 let? To je neskutečně dlouhá doba. V případě fotbalového Tottenhamu se tohle období rovná pohárovému půstu. Londýnský klub strádá a časy temna má za úkol zastavit jediný muž. Josého Mourinha teď od trofeje dělí jen jediný zápas.
Být fanouškem Tottenhamu není v dnešní době nic příjemného. Slavný klub čekal na pořádný úspěch déle jedině po druhé světové válce. Anglický velikán naposledy zvedal nad hlavu pohár za vítězství v ligovém poháru. To se psal rok 2008. České republice tehdy prezidentoval Václav Klaus, Slavia otevřela svůj Eden a svět zatím znal jen první iPhone.
Co přišlo potom? Výbuch před dvěma lety ve finále Ligy mistrů nebo přebrání titulu Leicesterem City. Prostě to nešlape. První zmiňovaný případ, tedy neslavný finálový duel nejslavnějšího klubového turnaje v Evropě v roce 2019, odnesl tehdejší kouč Mauricio Pochettino. Nahradil ho ale ostřílený Portugalec José Mourinho.
Titul v Anglii, Itálii, Portugalsku nebo Španělsku, Liga mistrů s Portem a Interem nebo Evropská liga s Manchesterem United. V životopise toho má portugalský kouč zapsáno až, až. A rád by přidal i něco s Tottenhamem.
Mourinho kroutí v Londýně druhou sezonu, o které se často říká, že má pohárový efekt. A Tottenham má dokonce správně nakročeno. Prodral se po výhře nad druholigovým Brentfordem do finále ligového poháru, ve kterém si to rozdá s Manchesterem City. Ten ve včerejším semifinále přehrál městské rivaly z United.
„Přišel jsem do Anglie v roce 2004 a pamatuji si, že v tom období jsem se tady musel význam pohárů naučit a brát to vážně,“ nechal se slyšet 57letý kouč. „V týmu cítím touhu. Neříkám vítěznou mentalitu ani neříkám, že jsme to či ono, pouze říkám, že jsme čestní lidé a stavíme se k tomu zodpovědně,“ pokračoval Portugalec.
Finále EFL Cupu je obvykle na programu už v únoru, vedení anglického fotbalu ale jeho start posunulo kvůli probíhající pandemii nemoci covid-19 až na konec dubna. Mourinho a jeho družina tak má na přípravu spoustu času. Uvidíme, jestli se vše zdaří, fanoušci Tottenhamu už by ale trofej jistě uvítali!